Historie

Kde se nacházíte: Úvodní strana > Historie

Historie zlínské sokolovny
 

Ustavující schůze zlínského Sokola byla svolána 26. září 1897 na popud nadšení zlínské mládeže a díky osvícenosti Dr. Vrby, J. Sousedíka, učitelů F. Štěpánka a Hugo Rady, bratrů Baťových, AntonínaKopeckého a Arnošta Čištína. Stanovy Tělocvičné jednoty Sokol Zlín byly poslány k registraci 10. června 1898 a ty byly schváleny v srpnu 1898 v Uherském Hradišti c.k. hejtmanstvím.


Tady se začíná psát bohatá a zajímavá historie zlínského Sokola. Sokolové zpočátku cvičili na zapůjčených pozemcích a ve školní tělocvičně. Školní rada propůjčila Sokolu své nářadí a cvičební zázemí.

V roce 1911 byla zakoupena louka a pole pro stavbu sokolovny za 5 100 korun od rolníka Leopolda Kovaříka. Ve čtrnáctém roce byl schválen plán na výstavbu sokolovny, ale díky válečnému konfliktu první světové války ke stavbě nedošlo a původní návrh se nedochoval.

V roce 1919 firma Baťa postavila sokolům dřevěný sál na místě dnešního náměstí Míru. Místní školní rada dala Sokolu výpověď ze školní tělocvičny, a tak se dřevěná stavba stala prozatímní záchranou pro jeho činnost. V dubnu 1919 bylo ustanoveno družstvo pro stavbu sokolovny. 1. srpna 1920 byl položen na slavnostním shromáždění základní kámen, který je i dnes vidět v soklu budovy.
 

 Zachovalý základní kámen zlínské sokolovny
(V den kladení základního kamene – tj. 1.srpna 1920 čteno přítomným zástupcům)


Text:
„ Přijmi základní kameni do vínku přání zakladatelů této sokolovny, abys přinesl
zdravé základy výchovy synů a dcer zlínských. Nechť vzrostou z nich věrné
dítky československého národa a stateční obráncové jeho !“
 


Slavnostní otevření se konalo 15.-18. prosince 1921. U této příležitosti byly vydány pamětní barevné pohlednice.

Architektonický návrh zlínské sokolovny z roku 1925

 

Budova má velký sál,balkon, přísálí, prostorné jeviště a potřebné příslušenství. V jednom přísálí se hrálo loutkové divadlo, z druhého se v roce 1925 zřídil hostinec.
Nová sokolovna se stala ve své době centrem tělovýchovného, kulturního a společenského života ve městě. V srpnu 1926 byl otevřen východně od sokolovny sokolský stadion – venkovní hřiště.
Pod vlivem událostí druhé světové války a „Vítězným únorem 1948“ došlo k pronásledování Sokola a jeho diskriminaci.

V roce 1952 došlo ke sjednocení tělocvičných spolků Státním výborem pro tělesnou výchovu a tím oficiální činnost Sokola skončila. Zlínská sokolovna pak už svůj kulturní a společenský život plnila velmi omezeně, jelikož se přesouval do jiných míst ve Zlíně. Sokolovna byla Sokolům vrácena v roce 1995 na základě soudního rozsudku o navrácení majetku v rámci restitucí po roce 1989. Byla předána ve velmi špatném technickém stavu.
Oproti minulosti je zastíněna novou výstavbou restauračního provozu, která nebyla přáním Sokolů a velké venkovní hřiště s přístavbou šaten k sokolskému majetku již také nepatří.
 


Období 1995 – 2008

Při první obhlídce předaného objektu byly zpracovány základní podklady o stavu sportovního zařízení. První zpracovatel technického stavu sokolovny po roce roku 1989 Ing. Horymír Coufal konstatoval, že za desetiletí byl zcela změněn původní účel využití budovy ze sportovně – kulturního centra na jednoúčelové zařízení pro sportovní gymnastiku. Bylo zrušeno restaurační zařízení a byl změněn vstup do budovy. Budova, která nejevila poruchy porušení stability, měla zcela zanedbány generální opravy, vytápění budovy a elektroinstalace vyžadovaly okamžitou rekonstrukci. Neodkladné byly opravy střechy, sociálního zařízení.

V roce 1991 byl zaveden samostatný vstup do části mužských a ženských šaten. Díky rozdělení majetku nastalo zamezení přístupu do mužských šaten. Je využíván vstup z východní strany pro obě složky a průchod je realizován přes jeviště.
Ve své zprávě Ing. Coufal předpokládal částku 3 – 5 miliónů korun jako dostačující na odstranění výše uvedených nedostatků.

Systematickou a mravenčí prací se současným následovníkům daří dávat budově nový moderní vzhled a zázemí.



Naši partneři